HODNOCENÍ TERAPIE
Dceři (10 let) byla terapie doporučena logopedem zhruba před rokem. Vzhledem k dysfatickému syndromu, stavům úzkosti a nepochopitelným, velikým propadem ve škole, jsme se rozhodli terapii vyzkoušet. Již po prvních sezeních došlo u dcery ke zklidnění, škola se vyrovnala a nebyla ani tolik nemocná. Zmizely také bolesti bříška a problému s zácpou. Na terapii chodíme stále, ale už v delších intervalech, na udržení a pokrok, který za tu dobu dcera udělala, je opravdu veliký - stavy úzkoti prakticky zmizely, ve škole jí to jde a i na logopedii dělá veliké pokroky.
maminka L. D.
POHLEDTERAPEUTA
Při 1. návštěvě L.D. byl celý Kraniosakrální systém bez schopnosti reagovat na Kraniosakrální rytmus, nejvíce pak pánev, která byla navíc jakoby schoulená do sebe. Pracovala jsem tedy hlavně s fasciemi pánve, po té i s fasciemi v okolí bránice-toto vnímala L. citlivě (na můj dotaz směřovaný mamince, zda v L. netrpí nebo netrpěla trávicími obtížemi, odpověděla maminka kladně-L. trpí na zácpy a bolesti břicha). Během 2. terpie jsem se rozhodla použít jemnou formu Viscerální manipulace, abych uvolnila napětí v bříšku. Během dalších terpií jsem se ještě vracela k oblasti pánve a břicha, ale největší napětí bylo odstraněno a já jsem mohla léčebně působit i v dalších oblastech, hlavně v oblasti lebky. Od 6. terapie již systém L. dokázal udržet nastavené změny. Delší pauza o prázdninách způsobila lehké "zamrznutí" systému, ale stačily 3 terapie, aby se systém znovu "rozběhl". Nyní L. dochází podle potřeby 1-2x měsíčně.
HODNOCENÍ TERAPIE
Doporučení na kraniosakrální terapeutku jsme dostaly od naší logopedky, kterou jsem navštěvovala s mladší dcerou S. Od narození trpěla křečemi a horší stolicí (jež se vyvýjely v průběhu růstu s věkem).....
Jako 4 měsíční se nedokázala vyprázdnit bez pomoci (návštěva dětské chirurgie Praha - Krč) - nález bez traumatologických změn ...... museli jsme se s tím, nějak, poprat samy.
Asi ve 2 letech, pro změnu, potíže se stolicí na nočníku, bála se...., zadržovala stolici, takže klasický problém "začarovaného kruhu", kterým trpí spíše kluci, zadržují stolici a pak je velký problém ji vytlačit, je s tím spojená bolest, kterou se snaží oddalovat (paradoxně si to tím zhoršují!) Tyto potíže přetrvávaly asi do 3,5 let.
Ve 4 let se bolesti přenesly (z jejího pohledu) na bříško (zpravidla večer), začala plakat, občas se do břicha i bouchala, aby jí přestalo bolet.... vždy jsme to nějak ústáli, přemlouvali jsme jí, chlácholili, zkrátka jsem to brali, že už to k ní patří (vysvětlovali jsme si to psychosomatickými problémy). Vždy byla hodně citlivá, vyžadovala pozornost a byla občas lítostivá.
Ovšem, situace se rapidně zhoršila během 7 roku, kdy začaly bolesti břicha doprovázet hysterické projevy "Proč se to děje právě jí?! Ať jí odvezeme k doktorovi!!!, atd." A paní na hlídání si nevěděla rady.... přisuzovali jsme to okolnostem, že se to děje ve dnech (v noci), kdy s nimi nejsme doma (starší dcera je povahově zcela odlišná, z pohledu vůči té mládší, absolutně bezproblémová...), ale tyto projevy se začaly stupňovat a byly častější.... návštěva Krčské nemocnice opět nic nevyřešila, ale lékařka byla na mé straně - zhodnotila, dle vyšetření, že je to psychosomatického rázu (potrestala S., jak uvedla, když tě bolí bříško, tak tě bodnem do prstíku....).
Bolesti se stupňovaly, plakala, že jí nepomáháme a chtěla odvézt do nemocnice.... začala jsem vážně uvažovat, respektive, obvolávat dětské psychiatry (mimochodem velký problém, je jich málo a čekací lhůta byla několika měsíční...).
Zmiňovala jsem se o této skutečnosti naší logopedce a prosila jí, zda by mi nemohla poradit, resp. doporučit nějakého psychiatra (že na něj i počkáme), poznala jsem, že tomuto druhu léčby moc nefandí (zmínila se, že nasazením medikace se zpravidla nic nevyřeší a tak dopadne, téměř vždy, návštěva u psychiatra).
Jednou se mě zeptala, zda jsem už někdy slyšela něco o "Kraniosakrální terapii". Vřele nám jí doporučila!!! Pokud by terapie nezabrala do 10 návštěv, rozhodně to S. neublíží!!! Neměli jsem co ztratit!
Dala nám kontakt na terapeutku Zuzanu Beranovou.
První návštěva se konala 28.11.2017 (úterý), Sofinka chodila na terapii každý týden po dobu 10 týdnů a už po 4 terapii se bolesti začaly zmírňovat!!! Po 8 terapii jsme usoudili, že začínáme mít vyhráno.... na kraniosakrální terapii chodíme stále, ale tak jednou za měsíc a rozhodně né kvůli bolestem.
S. už nepláče... bolest bříška je pryč!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A za to vděčíme paní Zuzaně Beranové!!!!!!!!
Rozhodně jí chceme a budeme navštěvovat nadále, jelikož nám pomáhá i po stránce psychické! Sofinka bývala vždy hodně uzavřená, nemluvná (nebyla-li si jistá - nic jste z ní nedostali), často přecitlivělá a uplakaná (když se někdo posmíval atd.). V současné době je mnohem komunikativnější, nezačne plakat, když jí řekneme, že má jít dělat něco, co nechce a vypadá mnohem radostnější a chová se i sebejistěji!!!
Kraniosakrální terapii bych vřele doporučovala všem dětem, které mají jakékoli netypické (nestandardní) či problémové chování... a medicína si s nimi neví rady nebo nasazuje medikace. Na vašem místě bych zkusila zjistit, kde může být příčina daného problému?! Jelikož paní terapeutka bude ta první, která vás pošle k odbornému vyšetření (nemůže-li vám pomoci sama).
Zkrátka máme s ní jen ty nejlepší zkušenosti!!!!!
Všem maminkám, které si neví s dětmi rady a lékaři vás posílají k psychiatrovi, vřele doporučuji kraniosakrání terapii u paní Zuzany Beranové (mimochodem velice vlídná, tolerantní, sympatická a inteligentní).
Ing. A. K. T., maminka
POHLEDTERAPEUTA
Během prvního vyšetření jsem zjistila velké napětí v oblasti břicha. Mnoho orgánů (žaludek, játra, tlusté střevo) bylo bez možnosti pohybu (pozn. každý orgán je v břišní dutině držen na svém místě vazivovými strukturami, které zajišťují jeho polohu a zároveň mu umožňují reagovat na pohyb bránice při dýchání, na pohyb těla, tzn., že v optimálním případě je každý orgán schopen na tyto pohyby reagovat svým vlastním pohybem). Také další oblasti těla nereagovaly na Kraniosakrální rytmus a byly bez pohybu, jakoby "zamrzlé". Prvních 6 terapií jsem působila jen v oblasti břicha-buďto jemnou Viscerální mobilizací nebo uvolňováním fascií v rámci Kraniosakrální terapie. Po té se napětí v oblasti břicha zmenšilo a já jsem se mohla věnovat dalším oblastem (lebka, přechod mezi lebkou a krční páteří). Oživení systému nastalo od 4. terapie, byla zde ale tendence k návratu napětí. Systém S. byl schopen udržet nově nabyté změny od 8. terapie. Napětí v bříšku se ještě občas vracelo, ale už v daleko menší míře. V současné době dochází S. na terapii 1-2x za měsíc.
HODNOCENÍ TERAPIE
Na kraniosakrální terapii jsem šla se svým 10-letým synem. Trpěl nočním pomočováním, ke kterému docházelo přibližně 1x za 2 měsíce. Tento problém jsem nikdy neřešila s lékařem, pouze jsme se snažili dohlédnout, aby večer moc nepil a před spaním se vyčůral. Ke KT jsem se dostala díky kamarádce. Metoda se mi líbila a rozhodla jsem se ji vyzkoušet. Syn absolvoval asi 10 půlhodinových terapií většinou 1x za 2 týdny. Terapie skončily asi před půl rokem a od té doby k žádné “epizodě” nedošlo. Bonusem bylo to, že se synovi líbilo docházet na “masáže” :)
maminka M. B.
POHLEDTERAPEUTA
U M. bylo od začátku přítomno velké napětí v obl. zad-od pánve až k hrudníku a také rotovaná pánev s napětím v obl. LS přechodu (místo, kde se páteř napojuje na pánev). Zjistila jsem také poměrně velkou pravo-levou asymetrii (pravá strana byla ve větší tenzi). Napětí v obl. zad a LS přechodu mělo zpočátku tendenci se vracet. Od 8. terapie bylo tělo M. schopno přenášet Kraniosakrální rytmus do všech svých oblastí a nastavené změny udržet a M. byl bez potíží, kvůli kterým s maminkou vyhledali pomoc. Po 12 terapiích jsme se rozhodli prodloužit interval mezi ošetřeními na měsíc, ale M. se opět přihodila "noční epizoda". Zkrátili jsme poté interval mezi ošetřeními na 3 týdny. M. přišel na terapii ještě 4x a od té doby je úplně bez potíží.
HODNOCENÍ TERAPIE
O Kraniosakrální terapii jsem se dověděla přímo od p. Beranové, které jsem se svěřila s potížemi, které trápily mou dceru a tedy i mě. Dcera byla nadměrně úzkostná, nechtěla na sebe nechat nikoho sáhnout (ani lékaře), občas se v noci počůrávala (je jí 12 let), byla popudlivá. Na první terapii jsme přišly v listopadu. Bohužel další terapie proběhla (ze zdravotních důvodů-chřipka dcery a moje) až po 2 měsících. Stejně tak další 2 terapie měly mezi sebou delší rozestup (1,5měsíce). Od dubna pak probíhaly terapie už pravidelně 1x týdně nebo 1x za 2 týdny. Do prázdnin absolvovala dcera celkem 12 terapií. Výsledkem bylo, že zmizelo počůrávání, dcera začala lépe komunikovat, nechala se ostříhat (před tím to byl problém), vzala si šortky (dříve odmítala). S výsledkem jsem byla velice spokojená.
maminka E. J.
POHLEDTERAPEUTA
Terapie E. byly komplikovány tím, že si nechtěla nechat šáhnou na oblast pánve a břicha. Působila jsem tedy jen přes oblast hrudníku, hlavy a nohou. E. byla zpočátku v průběhu terapií neklidná, časté byly záškuby různých částí těla. Postupně se ale začala uvolňovat a v průběhu posledních terapií i usínala. Během prvních terapií byl celý systém nehybný, ke konci už byl schopen reagovat na Kraniosakrální rytmus, jen oblast pánve a břicha méně než ostatní oblasti.
